Tělocvičná jednota Sokol Holešov byla založena 18. října 1885 (obnovena 23. února 1990). Starostou byl zvolen Dr. František Barvič (dříve předseda Tělocvičné hasičské jednoty Sokol Holešov založené 18.4.1880), za náměstka František Pánek. Cvičilo se v divadelním hostinci, od 5.11.1889 již v tělocvičně 1. měšťanské školy. Při otevření této školy jednota poprvé vystoupila v sokolských krojích. V letech 1890-1895 sokolství sílilo a přibývalo členů. Na veřejném cvičení v r. 1894 cvičilo 100 cvičenců. Došlo na finanční sbírku na stavbu tělocvičny Sokola holešovského. Na podzim roku 1895 bylo sehráno divadelní představení „Rohovín Čtverrohý“. III. všesokolského sletu v Praze v roce 1895 se zúčastnilo 14 mužů.  V r. 1900 se v Holešově konalo župní cvičení, které se stalo národní slavností.  Rok 1901 – rok IV. všesokolského sletu – zúčastnilo se 18 členů, z nichž 15 cvičilo prostná a 3 závodili. Vynikl br. Josef Kovařík, který získal stříbrnou medaili, v celkovém počtu 419 závodníků byl na 21. místě.  V r. 1903 byl založen ženský odbor Sokola a začalo cvičení žen. Náčelnicí byla zvolena ses. Jana Hudečková.  V r.1904 na veřejném cvičení poprvé zacvičily 4 oddíly žen prostná.  V r. 1906 byl položen základní kámen sokolovny, která byla slavnostně otevřena ve dnech 22.-23.9.1906 a přítomen byl br. Schneiner, starosta ČOS. Ve stejném roce byl zřízen divadelní odbor a v roce 1910 odbor hudební.  V r. 1912 byla podniknuta nákladná přístavba prvního patra sokolovny. Byl zřízen spolkový kinematograf.  R. 1914 byl rokem Hanácko-Valašské výstavy v Holešově a jako příprava na slet Sokolstva v Brně byl pořádán slet Sokolské župy Hanácké.  Po prohlášení samostatnosti 29.10.1918 se Sokolstvo jako celek velmi rychle vrátilo ke své činnosti. K původnímu nářaďovému tělocviku přibyla cvičení na hřištích a v přírodě, vznikla družstva házené, volejbalu, košíkové, tenisu, rozvinula se atletika, turistika, táboření, lyžování. Jednota byla střediskem osvětové činnosti a společenským centrem pro širokou veřejnost.  V r. 1926 byl zakoupen sousední dům vedle sokolovny „Sokolský dům“, následujícího roku v přízemí zřízena restaurace. V r. 1932 se IX. všesokolského sletu zúčastnilo 90 cvičenců – 35 mužů, 35 žen a 20 dorostenců. V r. 1934 byl zvolen starostou jednoty br. Ladislav Jaroš. Za jeho iniciativního vedení činnost jednoty se rozrostla a zkvalitnila. Družstva atletů a hráčů házené i odbíjené získávala významné úspěchy.  V r. 1938 byl X. všesokolský slet konán v předtuše budoucí války. Státoprávní změny v r. 1939 zásadně ovlivnily činnost jednoty. Protektorátní léta jsou těžká, ale členky Sokola Holešov se nezalekly uctít památku T.G.M. manifestačním průvodem 14.9.1940. 12. dubna1941 je zastavena činnost a v říjnu následuje rozpuštění Sokolstva. Nastalo zatýkání sokolských činovníků. 18.6.1942 byl popravena starosta Sokola Holešov br. Ladislav Jaroš i další členové sokolské jednoty.  6. května 1945 se Holešov dočkal osvobození a již 7.5. se konala první schůze výboru Sokola. Funkci starosty převzal br. Ferdinand Stavěníček, náčelníkem se stal František Došek. 17. května 1945 byla zahájena činnost všech složek Sokola.  Léta 1946-48 byla ve znamení vidiny nového začátku činnosti Sokola a dále ve znamení příprav na XI. všesokolský slet v Praze v r. 1948. Nadšení ze letu bylo vystřídáno persekucí, likvidováním členů, zastavením činnosti, zabavením sokolského majetku. V roce 1948 byl Sokol potřetí umlčen na dobu 41 let. 17. listopad 1989 zaznamenal obnovení sokolské činnosti a již v prosinci byl vytvořen přípravný výbor.

Tělocvičná jednota Sokol Holešov je součástí kulturně-společenského života ve městě již 133 let. U příležitosti oslav 130. výročí byla společně se Sborem dobrovolných hasičů, kteří byli součástí Sokola v Holešově, při prvotním založení zasazena lípa v prostoru před holešovským zámkem. U ní je osázen kámen s textem, který Sokolu věnovalo město.

T. J. Sokol provozuje svůj program v sokolovně, kterou vybudovali členové sokola svépomocí před 107. lety. Za tu dobu prošly jejími prostorami generace těch, kdo cvičil, sportoval, účastnil se všesokolských sletů a byla i bohatá kulturní činnost.